Černý kašel se vrací: Kdy a proč myslet na přeočkování?

Co je černý kašel a jeho příznaky

Černý kašel, odborně označovaný jako pertuse, je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Toto závažné onemocnění postihuje především dýchací systém a může být zvláště nebezpečné pro malé děti a kojence, u kterých může mít fatální následky. Charakteristickým příznakem je především specifický dávivý kašel, který se objevuje v záchvatech a je doprovázen typickým zajíkavým nádechem připomínajícím kohoutí zakokrhání.

Nemoc se typicky vyvíjí ve třech fázích. První fáze připomíná běžné nachlazení s příznaky jako rýma, mírně zvýšená teplota a lehký kašel. Toto stadium trvá přibližně jeden až dva týdny. Druhá fáze je charakteristická záchvaty intenzivního, dávivého kašle, které mohou trvat několik týdnů až měsíců. Během těchto záchvatů nemocný obtížně dýchá, může docházet k promodrávání, zvracení a extrémnímu vyčerpání. Třetí fáze je obdobím postupného ústupu příznaků, které však může trvat i několik měsíců.

Závažnost onemocnění spočívá především v možných komplikacích, které mohou zahrnovat zápal plic, křeče, poškození mozku z nedostatku kyslíku nebo dokonce úmrtí, zejména u kojenců. U starších dětí a dospělých bývá průběh mírnější, ale stále může být velmi vyčerpávající a dlouhodobý. Nemoc je vysoce nakažlivá a šíří se kapénkovou infekcí, především kašláním a kýcháním.

Důležitým faktorem v boji proti černému kašli je včasná diagnostika a léčba antibiotiky. Nemoc je nejnakažlivější v počáteční fázi, kdy ji lze snadno zaměnit s běžným nachlazením. Proto je klíčové při podezření na černý kašel vyhledat lékařskou pomoc. Diagnostika se provádí pomocí výtěru z nosohltanu a následného laboratorního vyšetření.

Specifickým rysem černého kašle je také to, že prodělání nemoci nezanechává celoživotní imunitu. Člověk může onemocnět opakovaně, i když většinou s mírnějším průběhem. Proto je důležité dodržovat očkovací kalendář a absolvovat i přeočkování v pozdějším věku. Očkování proti černému kašli je součástí hexavakcíny, kterou děti dostávají již od druhého měsíce života.

Příznaky mohou být zvláště závažné v noci, kdy záchvaty kašle často ruší spánek a vedou k celkovému vyčerpání organismu. Nemocní často popisují pocit dušení během záchvatů, což může být velmi stresující zejména pro malé děti. Rekonvalescence je dlouhodobá a může trvat několik měsíců, během kterých se postupně snižuje frekvence a intenzita záchvatů kašle. V této době je důležité dbát na dostatečný odpočinek a podporu imunitního systému.

Původce onemocnění a způsob přenosu

Černý kašel je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Tato bakterie byla poprvé izolována v roce 1906 belgickými vědci Julesem Bordetem a Octavem Gengouem. Jedná se o malou gramnegativní tyčinku, která má schopnost přežívat výhradně v dýchacím traktu člověka. Bakterie produkuje několik toxinů, které způsobují typické příznaky onemocnění a poškozují sliznici dýchacích cest.

K přenosu onemocnění dochází výhradně kapénkovou infekcí při úzkém kontaktu s nemocným člověkem. Bakterie se šíří především při kašlání, kýchání nebo mluvení nakaženého člověka. Onemocnění je vysoce nakažlivé zejména v počáteční fázi, kdy nemocný ještě netuší, že je nakažen, a příznaky připomínají běžné nachlazení. V této době může jeden nakažený člověk infikovat až 90 % vnímavých osob ve svém okolí.

Inkubační doba se pohybuje nejčastěji mezi 7 až 10 dny, může však být v rozmezí 6-20 dní. Po vniknutí do organismu se bakterie usazují na sliznici dýchacích cest, kde se množí a produkují toxiny. Tyto toxiny způsobují zánět a poškození řasinkového epitelu dýchacích cest, což vede k charakteristickým záchvatům dráždivého kašle.

Zajímavostí je, že bakterie Bordetella pertussis má schopnost přežívat i v očkovaném organismu, aniž by způsobovala typické příznaky onemocnění. To znamená, že i očkovaní jedinci mohou být přenašeči infekce, i když sami onemocnění neprodělají v plné síle. Tento fakt významně přispívá k cirkulaci bakterie v populaci.

Vnímavost k onemocnění je všeobecná, což znamená, že onemocnět může kdokoliv bez ohledu na věk. Nejzávažnější průběh mají obvykle malé děti do jednoho roku života, zejména neočkované kojence. U této skupiny může dojít k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou zápal plic, křeče nebo poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku při záchvatech kašle.

V současné době se bakterie Bordetella pertussis vyskytuje celosvětově a představuje významný problém veřejného zdraví. Přestože existuje účinné očkování, dochází v posledních letech k nárůstu počtu případů i v zemích s vysokou proočkovaností. Tento trend je způsoben několika faktory, včetně postupného oslabování imunity po očkování, adaptace bakterie na současné očkovací látky a také zvýšeným výskytem odmítání očkování v některých skupinách populace.

Přenos z matky na plod během těhotenství není možný, nicméně novorozenci jsou ohroženi nákazou bezprostředně po porodu od infikovaných osob ve svém okolí. Proto se doporučuje očkování těhotných žen ve třetím trimestru těhotenství, které zajistí přenos ochranných protilátek přes placentu na plod a ochranu novorozence v prvních měsících života.

Rizikové skupiny a komplikace nemoci

Černý kašel představuje závažné onemocnění, které může být zvláště nebezpečné pro určité skupiny obyvatel. Mezi nejohroženější patří především novorozenci a kojenci do 6 měsíců věku, kteří ještě nemají dokončené základní očkování. U těchto nejmenších dětí může nemoc probíhat velmi dramaticky a způsobovat život ohrožující stavy. Záchvaty kašle mohou být natolik silné, že vedou k dočasnému přerušení dýchání, tzv. apnoickým pauzám, během kterých dítě modrá a může upadnout do bezvědomí.

Další významně ohroženou skupinou jsou senioři nad 65 let, u kterých postupně slábne imunita získaná z předchozího očkování nebo prodělaného onemocnění. Jejich organismus je obecně náchylnější k různým komplikacím, které mohou vzniknout v průběhu nemoci. Mezi časté komplikace u seniorů patří především zápal plic, který může vyústit v respirační selhání.

Těhotné ženy představují specifickou rizikovou skupinu, zejména ve třetím trimestru těhotenství. Silné záchvaty kašle mohou způsobit předčasný porod nebo dokonce poškození plodu v důsledku nedostatečného okysličení během záchvatů. Proto se doporučuje očkování těhotných žen, ideálně mezi 27. a 36. týdnem těhotenství, což zajistí přenos protilátek na plod a ochranu novorozence v prvních měsících života.

Mezi závažné komplikace černého kašle patří také sekundární bakteriální infekce, které se mohou rozvinout během oslabení organismu. Může dojít k rozvoji zánětu středního ucha, bronchopneumonie nebo dokonce k bakteriální sepsi. U malých dětí jsou obzvláště nebezpečné neurologické komplikace, jako jsou křeče nebo encefalopatie, které mohou vzniknout v důsledku nedostatku kyslíku během záchvatů kašle.

Pacienti s chronickými onemocněními, především s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo srdečními chorobami, jsou také ve zvýšeném riziku komplikací. U těchto pacientů může černý kašel významně zhoršit jejich základní onemocnění a vést k dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu.

Osoby s oslabenou imunitou, ať už v důsledku léčby nádorových onemocnění, HIV infekce nebo užívání imunosupresivních léků, jsou rovněž ve zvýšeném riziku těžkého průběhu onemocnění. U těchto pacientů může být průběh nemoci delší a komplikovanější, s vyšším rizikem rozvoje sekundárních bakteriálních infekcí.

V případě těžkého průběhu nemoci je často nutná hospitalizace, především u kojenců a starších pacientů. Během hospitalizace je nezbytné pečlivé sledování pacienta, podávání antibiotik, případně podpůrná léčba včetně kyslíkové terapie. V nejzávažnějších případech může být nutná umělá plicní ventilace.

Typy vakcín proti černému kašli

V současné době jsou k dispozici dva hlavní typy vakcín proti černému kašli, které se používají v očkovacích programech po celém světě. Celobuněčná vakcína (wP) byla první vyvinutou vakcínou a obsahuje celé usmrcené bakterie Bordetella pertussis. Tato vakcína poskytuje velmi dobrou ochranu proti onemocnění, ale může být spojena s častějším výskytem vedlejších účinků, jako jsou horečka nebo lokální reakce v místě vpichu.

Acelulární vakcína (aP) představuje modernější variantu, která byla vyvinuta s cílem snížit výskyt nežádoucích účinků. Obsahuje pouze vybrané antigeny bakterie Bordetella pertussis, nejčastěji pertusový toxin, filamentózní hemaglutinin, pertaktin a fimbrie. Tato vakcína je obecně lépe snášena a vyvolává méně vedlejších účinků, proto se v současnosti používá ve většině vyspělých zemí včetně České republiky.

Důležitým aspektem očkování proti černému kašli je skutečnost, že se téměř výhradně podává v kombinovaných vakcínách. Nejčastěji se jedná o hexavakcínu, která kromě složky proti černému kašli obsahuje také očkovací látky proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae typu b. Pro přeočkování starších dětí a dospělých se používají kombinované vakcíny s nižším obsahem antigenů, označované jako booster vakcíny.

Výzkumy ukazují, že ochrana poskytovaná oběma typy vakcín postupně klesá s časem. U acelulární vakcíny je tento pokles rychlejší než u celobuněčné vakcíny, což vedlo k zavedení přeočkování v adolescenci a dospělosti. Významným faktorem je také skutečnost, že očkování sice chrání před závažným průběhem onemocnění, ale nezabraňuje zcela kolonizaci bakterií a jejich přenosu na další osoby.

V posledních letech se intenzivně pracuje na vývoji nové generace vakcín proti černému kašli. Cílem je vyvinout vakcínu, která by poskytovala dlouhodobější ochranu a účinněji bránila přenosu bakterií. Zkoumají se různé přístupy, včetně živých atenuovaných vakcín podávaných nosní cestou, které by mohly navodit lepší slizniční imunitu, a nových adjuvans pro zlepšení imunitní odpovědi.

Pro těhotné ženy se doporučuje očkování acelulární vakcínou ve třetím trimestru těhotenství, což zajišťuje přenos protilátek na plod a ochranu novorozence v prvních měsících života, kdy je nejvíce ohrožen závažným průběhem onemocnění. Tato strategie, známá jako kokonová strategie, se ukázala jako velmi účinná v prevenci černého kašle u nejmenších dětí.

Očkovací schéma pro děti a dospělé

Očkování proti černému kašli je součástí pravidelného očkovacího kalendáře v České republice. V současné době se základní očkování provádí hexavakcínou, která chrání současně proti šesti nemocem včetně černého kašle. První dávka se aplikuje dětem již od devátého týdne věku, druhá dávka následuje za měsíc a třetí dávka se podává s odstupem dalšího měsíce. Pro zajištění dlouhodobé ochrany je nezbytné aplikovat čtvrtou dávku v období mezi 11. a 13. měsícem věku dítěte.

Přeočkování v předškolním věku se provádí mezi pátým a šestým rokem života dítěte. Toto přeočkování je klíčové pro udržení dostatečné hladiny protilátek v období nástupu do školy, kdy se děti dostávají do kolektivu a riziko nákazy se zvyšuje. Další přeočkování následuje mezi desátým a jedenáctým rokem věku.

U dospělých osob je situace poněkud odlišná. Ochrana získaná v dětství postupně slábne a proto se doporučuje přeočkování každých 10-15 let. Zvláště důležité je očkování pro těhotné ženy, které by měly být přeočkovány v každém těhotenství, ideálně mezi 28. a 36. týdnem gravidity. Tímto způsobem se zajistí přenos protilátek na plod a novorozenec získá částečnou ochranu v prvních měsících života.

Pro osoby pracující ve zdravotnictví nebo v sociálních službách je přeočkování proti černému kašli obzvláště důležité, neboť mohou být častěji vystaveni kontaktu s nákazou. Stejně tak je očkování doporučováno osobám, které jsou v častém kontaktu s malými dětmi, jako jsou například učitelé v mateřských školách nebo prarodiče pečující o vnoučata.

V případě, že člověk nemá dokumentaci o předchozím očkování nebo si není jistý, kdy byl naposledy očkován, je možné provést vyšetření hladiny protilátek. Na základě výsledků pak lékař doporučí vhodný postup přeočkování. Při cestování do zahraničí je vhodné zkontrolovat platnost očkování, zejména při cestách do oblastí s vyšším výskytem černého kašle.

Očkovací schéma může být upraveno v případě osob s oslabenou imunitou nebo při specifických zdravotních stavech. V takových případech je nutné individuální posouzení očkujícím lékařem. Některé osoby mohou mít také kontraindikace k očkování, například při závažné alergické reakci na předchozí dávku vakcíny nebo její složky. V těchto případech lékař zváží alternativní možnosti ochrany proti černému kašli.

Je důležité dodržovat doporučené intervaly mezi jednotlivými dávkami vakcíny, aby byla zajištěna optimální ochrana. Při nedodržení intervalů nebo vynechání některé dávky může být nutné upravit očkovací schéma nebo zahájit očkování znovu. Všechny informace o provedeném očkování by měly být zaznamenány do očkovacího průkazu.

Vedlejší účinky očkování

Očkování proti černému kašli může být doprovázeno různými vedlejšími účinky, které jsou většinou mírné a přechodné. Nejčastěji se objevuje zarudnutí, otok a bolestivost v místě vpichu, což je přirozená reakce imunitního systému na vakcínu. Tyto lokální reakce obvykle odezní během několika dní bez nutnosti léčby. U některých jedinců se může vyskytnout mírně zvýšená teplota, která zpravidla nepřesáhne 38,5 °C.

V ojedinělých případech se mohou objevit celkové příznaky jako únava, bolest hlavy nebo svalů, které většinou spontánně odezní do 48 hodin. Závažnější vedlejší účinky jsou velmi vzácné, ale je důležité o nich vědět. Může se jednat o alergické reakce, které se projevují vyrážkou, svěděním nebo v extrémně vzácných případech anafylaktickým šokem. Proto je doporučeno zůstat po očkování alespoň 30 minut pod lékařským dohledem.

U kojenců a malých dětí se může vyskytnout přechodná podrážděnost, plačtivost nebo nechutenství. Tyto reakce jsou běžné a nejsou důvodem k obavám. Někdy se může objevit i přechodná ospalost nebo naopak nespavost. V místě vpichu může vzniknout malý uzlík, který se většinou vstřebá během několika týdnů.

Je důležité zmínit, že moderní vakcíny proti černému kašli jsou velmi bezpečné a prošly důkladným testováním. Riziko závažných komplikací je minimální a mnohonásobně nižší než riziko spojené s onemocněním samotným. Očkování významně snižuje riziko nákazy a především těžkého průběhu onemocnění, které může být zejména pro malé děti život ohrožující.

V případě, že se po očkování objeví neobvyklé reakce nebo příznaky přetrvávají déle než několik dní, je vhodné kontaktovat lékaře. Zvláštní pozornost by měla být věnována případným projevům alergické reakce, jako je dušnost, otok rtů nebo jazyka. Tyto příznaky vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.

Pro minimalizaci vedlejších účinků je důležité dodržovat doporučený očkovací kalendář a informovat lékaře o případných předchozích reakcích na očkování nebo alergických reakcích. Lékař může na základě individuálního posouzení upravit očkovací schéma nebo doporučit preventivní opatření. U osob s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním je nutné očkování důkladně zvážit a případně konzultovat s odborným lékařem.

Je třeba zdůraznit, že vedlejší účinky očkování jsou pečlivě sledovány a vyhodnocovány. Jakékoliv závažnější nežádoucí reakce jsou hlášeny příslušným zdravotnickým autoritám, což umožňuje neustálé sledování bezpečnosti vakcín a jejich případnou optimalizaci.

Účinnost a doba ochrany vakcíny

Očkování proti černému kašli poskytuje významnou, ale nikoliv celoživotní ochranu. Účinnost vakcíny se pohybuje mezi 80 až 90 procenty v prvních letech po očkování, přičemž postupně klesá s časem. Výzkumy ukazují, že ochranný účinek začíná významně klesat již 3-4 roky po poslední dávce očkování. Po 5-7 letech od posledního očkování může být úroveň protilátek již nedostatečná pro plnou ochranu před onemocněním.

Délka ochrany poskytované očkováním je individuální a závisí na mnoha faktorech, včetně celkového zdravotního stavu jedince, jeho imunitního systému a typu použité vakcíny. U dětí, které dostaly všechny doporučené dávky včetně přeočkování v 5-6 letech věku, lze očekávat dobrou ochranu do období časné adolescence. Nicméně i očkovaní jedinci mohou onemocnět, ale průběh nemoci bývá zpravidla mírnější než u neočkovaných osob.

Současné studie poukazují na skutečnost, že ochrana proti černému kašli není tak dlouhodobá, jak se původně předpokládalo. To je jeden z důvodů, proč se v mnoha zemích zavádí přeočkování adolescentů a dospělých. Zvláště důležité je přeočkování těhotných žen, které tak mohou předat protilátky svému nenarozenému dítěti a poskytnout mu ochranu v prvních měsících života, kdy je riziko závažného průběhu onemocnění nejvyšší.

Efektivita vakcíny se také liší podle typu použité očkovací látky. Moderní acelulární vakcíny, které se v současnosti používají, mají méně nežádoucích účinků než starší celobuněčné vakcíny, ale jejich ochranný účinek může být o něco kratší. Výzkumy naznačují, že osoby očkované celobuněčnými vakcínami v minulosti mohou mít delší dobu ochrany než ti, kteří byli očkováni pouze acelulárními vakcínami.

Pro zajištění maximální ochrany je klíčové dodržovat doporučený očkovací kalendář. V České republice se základní očkování provádí v kojeneckém věku třemi dávkami a následným přeočkováním. Další přeočkování se doporučuje v období mezi 5. a 6. rokem věku a následně mezi 10. a 11. rokem. U dospělých se doporučuje přeočkování každých 10-15 let, zejména u osob, které jsou v častém kontaktu s malými dětmi nebo pracují ve zdravotnictví.

Je důležité si uvědomit, že i když účinnost očkování časem klesá, stále poskytuje významnou ochranu před závažným průběhem onemocnění. Očkovaní jedinci, i když mohou onemocnět, mají obvykle mírnější příznaky a kratší dobu trvání nemoci. Navíc očkování významně snižuje riziko přenosu infekce na ostatní, zejména na nejzranitelnější skupiny populace, jako jsou novorozenci a malé děti.

Očkování proti černému kašli je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme udělat pro zdraví našich dětí. Je to jako štít, který chrání nejen naše děti, ale i celou společnost před touto zákeřnou nemocí.

Květoslava Hrdličková

Proočkovanost v České republice

Proočkovanost proti černému kašli v České republice dlouhodobě dosahuje vysokých hodnot, především díky zavedenému systému pravidelného očkování. V současnosti se pohybuje okolo 96-98 % u dětské populace, což představuje jednu z nejvyšších hodnot v Evropě. Tento úspěch je výsledkem systematického přístupu k očkování, který byl v České republice zaveden již v 50. letech 20. století.

Očkování proti černému kašli je součástí hexavakcíny, která se aplikuje v rámci pravidelného očkovacího kalendáře. První dávku děti dostávají již od 9. týdne života, následují další dávky ve 3., 4. a 11.-13. měsíci věku. Přeočkování se pak provádí v 5-6 letech a následně v 10-11 letech věku dítěte. Tento systematický přístup významně přispěl ke snížení výskytu onemocnění v populaci.

Navzdory vysoké proočkovanosti se v posledních letech objevují určité výzvy. Jednou z nich je rostoucí počet rodičů, kteří očkování odkládají nebo jej zcela odmítají. Tento trend je patrný zejména ve větších městech a socioekonomicky silnějších regionech. Důvody jsou různé, od obav z vedlejších účinků až po alternativní přístupy ke zdraví. Zdravotničtí odborníci však upozorňují, že pokles proočkovanosti může vést k návratu onemocnění v podobě lokálních epidemií.

V některých krajích České republiky lze pozorovat mírné rozdíly v proočkovanosti. Zatímco například v Moravskoslezském kraji dosahuje proočkovanost tradičně vysokých hodnot, v Praze a Středočeském kraji je mírně nižší. Tyto regionální rozdíly jsou předmětem pozornosti zdravotnických orgánů, které se snaží zajistit rovnoměrnou dostupnost očkování napříč celou republikou.

Významným faktorem ovlivňujícím proočkovanost je také dostupnost vakcín a informovanost veřejnosti. Státní zdravotní ústav ve spolupráci s praktickými lékaři pravidelně organizuje informační kampaně zaměřené na význam očkování proti černému kašli. Tyto aktivity zahrnují distribuci informačních materiálů, přednášky pro rodiče a komunikaci prostřednictvím sociálních médií.

Důležitým aspektem je také očkování dospělých, zejména těhotných žen a osob v blízkém kontaktu s novorozenci. Přestože toto očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, jeho význam pro ochranu nejzranitelnějších skupin je nezpochybnitelný. Některé zdravotní pojišťovny proto na toto očkování přispívají v rámci svých preventivních programů.

Sledování proočkovanosti je v České republice realizováno prostřednictvím pravidelných administrativních kontrol a specializovaných epidemiologických studií. Tyto údaje jsou důležité pro vyhodnocování účinnosti vakcinačního programu a případnou úpravu očkovací strategie. Data jsou také pravidelně reportována mezinárodním organizacím, jako je Světová zdravotnická organizace, která sleduje globální trendy v oblasti očkování.

Doporučení pro těhotné ženy

Očkování proti černému kašli je pro těhotné ženy mimořádně důležitým preventivním opatřením. V průběhu těhotenství se doporučuje aplikace vakcíny mezi 28. a 36. týdnem gravidity, přičemž ideální doba je kolem 32. týdne. Toto načasování není náhodné - umožňuje vytvoření dostatečného množství protilátek, které matka předá svému nenarozenému dítěti přes placentu. Tyto protilátky pak chrání novorozence v prvních měsících života, kdy je zvláště zranitelný a nemůže být ještě sám očkován.

Parametr	Očkování proti černému kašli
Základní očkování	2., 3., 4. a 11.-13. měsíc věku
Přeočkování	5.-6. rok věku a 10.-11. rok věku
Typ vakcíny	Hexavakcína nebo DTaP
Účinnost ochrany	85-95% po dokončeném očkování
Hrazení pojišťovnou	Plně hrazeno v rámci povinného očkování

Těhotné ženy by měly vědět, že očkování proti černému kašli je zcela bezpečné jak pro matku, tak pro plod. Vakcína používaná v těhotenství je acelulární, což znamená, že neobsahuje živé bakterie, ale pouze jejich části, které nemohou způsobit onemocnění. Vedlejší účinky jsou minimální a obvykle se omezují pouze na mírnou bolestivost v místě vpichu nebo přechodnou únavu.

Je důležité zmínit, že černý kašel představuje závažné riziko zejména pro novorozence a kojence do 6 měsíců věku. U takto malých dětí může mít onemocnění velmi těžký průběh s možnými komplikacemi včetně zástavy dechu, zánětu plic nebo v nejhorších případech i úmrtí. Právě proto je ochrana prostřednictvím mateřských protilátek tak zásadní.

Těhotné ženy by měly o očkování proti černému kašli hovořit se svým gynekologem již v průběhu prvního trimestru, aby mohly včas naplánovat jeho aplikaci. V případě, že žena očkování v těhotenství nestihne, je možné ho aplikovat i bezprostředně po porodu, nicméně tato varianta není optimální, protože dítě nezíská ochranu prostřednictvím placentárního přenosu protilátek.

Důležitým aspektem je také očkování blízkých kontaktů novorozence. Doporučuje se, aby partner, případně další členové domácnosti a osoby, které budou s dítětem v častém kontaktu, byli také očkováni proti černému kašli. Tato strategie, známá jako cocooning (vytvoření ochranného kokonu kolem dítěte), významně snižuje riziko přenosu infekce na novorozence.

V současné době je očkování proti černému kašli v těhotenství plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, což odstraňuje případnou finanční bariéru. Těhotné ženy by měly vědět, že investice do prevence je vždy lepší než následné řešení případných komplikací. Očkování představuje nejefektivnější způsob, jak ochránit své dítě před touto závažnou infekcí v prvních měsících života.

Je také vhodné připomenout, že imunita proti černému kašli, ať už získaná očkováním nebo proděláním nemoci, není celoživotní. Proto se doporučuje přeočkování v každém těhotenství, i když žena byla očkována v předchozí graviditě nebo nedávné minulosti. Tím se zajistí optimální hladina ochranných protilátek pro každé dítě.

Kdy je potřeba přeočkování

Přeočkování proti černému kašli je zásadním krokem v prevenci tohoto závažného onemocnění, které může být nebezpečné zejména pro nejmenší děti. V České republice se první očkování provádí v rámci hexavakcíny, ale imunita není celoživotní a postupně klesá. Ochrana získaná základním očkováním v dětství vydrží přibližně 5-10 let, proto je důležité věnovat pozornost přeočkování v pozdějším věku.

Dospělí by měli absolvovat přeočkování proti černému kašli každých 10-15 let, přičemž zvláště důležité je to pro osoby, které jsou v častém kontaktu s malými dětmi. To zahrnuje především rodiče plánující rodinu, prarodiče, zdravotnický personál a pedagogické pracovníky. V případě těhotných žen je optimální načasování očkování ve třetím trimestru těhotenství, ideálně mezi 28. a 36. týdnem, což zajistí přenos protilátek na plod a ochranu novorozence v prvních měsících života.

Pokud si nejste jisti, kdy jste byli naposledy očkováni, je vhodné konzultovat váš očkovací průkaz nebo se poradit s praktickým lékařem. Při absenci dokumentace o předchozím očkování je bezpečnější přeočkování absolvovat, protože případné dodatečné očkování nepředstavuje zdravotní riziko. V současnosti se používají moderní acelulární vakcíny, které mají minimum nežádoucích účinků a poskytují spolehlivou ochranu.

Specifickou skupinou jsou zdravotničtí pracovníci, pro které je přeočkování proti černému kašli obzvláště důležité, protože mohou být jak zdrojem nákazy pro pacienty, tak sami více ohroženi nákazou. Pro ně se doporučuje přeočkování každých 10 let, případně i častěji podle epidemiologické situace na pracovišti.

Je třeba zdůraznit, že černý kašel není jen nemocí malých dětí, jak se někdy mylně traduje. V posledních letech se stále častěji vyskytuje i u adolescentů a dospělých, u kterých může mít mírnější průběh, ale přesto mohou být zdrojem nákazy pro své okolí. Pravidelné přeočkování je proto důležitým nástrojem v prevenci šíření této nemoci v populaci.

V případě cestování do oblastí s vyšším výskytem černého kašle je vhodné zkontrolovat platnost očkování a případně absolvovat přeočkování před cestou. Stejně tak je důležité myslet na přeočkování při nástupu do nového zaměstnání, zejména pokud se jedná o práci ve zdravotnictví, školství nebo sociálních službách. Imunita získaná proděláním onemocnění také není trvalá, proto je i v tomto případě důležité dodržovat doporučené intervaly přeočkování.