Drunkorexie: Když se touha po štíhlosti mísí s alkoholem

Co je drunkorexie a její definice

Drunkorexie představuje závažné onemocnění, které kombinuje poruchu příjmu potravy s nadměrnou konzumací alkoholu. Jedná se o nebezpečný fenomén, kdy postižená osoba záměrně omezuje příjem potravy, aby mohla konzumovat větší množství alkoholických nápojů bez obav z přijatých kalorií. Tento termín vznikl spojením slov drunk (opilý) a anorexie, což přesně vystihuje podstatu tohoto problému.

Lidé trpící drunkorexií systematicky nahrazují kalorický příjem z jídla kaloriemi z alkoholu. Typicky se jedná o mladé ženy a muže, kteří se snaží udržet si štíhlou postavu, ale zároveň chtějí být součástí společenského života, kde hraje alkohol významnou roli. Toto chování může zahrnovat hladovění během dne před plánovaným večerním pitím, nebo kompenzaci kalorií přijatých z alkoholu následným odmítáním jídla.

Drunkorexie není oficiálně uznána jako samostatná diagnóza v diagnostickém manuálu DSM-5, ale odborníci ji považují za specifickou formu poruchy příjmu potravy s prvky závislosti na alkoholu. Toto onemocnění může mít velmi závažné zdravotní důsledky, protože kombinuje negativní dopady podvýživy s toxickými účinky alkoholu na organizmus.

Osoby trpící drunkorexií často vykazují obsedantní počítání kalorií a plánování příjmu potravy kolem konzumace alkoholu. Typickými příznaky jsou také zvýšená úzkost ohledně tělesné hmotnosti, sociální izolace mimo situace spojené s pitím alkoholu a postupné zhoršování fyzického i psychického stavu. Postižení jedinci mohou trpět výkyvy nálad, depresemi a často mají narušený vztah k vlastnímu tělu.

Nebezpečí drunkorexie spočívá především v tom, že konzumace alkoholu na prázdný žaludek vede k rychlejšímu vstřebávání a silnějším účinkům alkoholu. To může způsobit závažné zdravotní komplikace včetně poškození jater, srdce a mozku. Nedostatečný příjem živin v kombinaci s toxickým působením alkoholu může vést k poruchám metabolismu, oslabení imunitního systému a v extrémních případech až k život ohrožujícím stavům.

Důležitou roli v rozvoji drunkorexie hraje také společenský tlak a kulturní normy, které často glorifikují štíhlost a současně normalizují nadměrnou konzumaci alkoholu. Sociální média a populární kultura mohou tyto tendence ještě posilovat, když prezentují nerealistické standardy krásy a propagují alkohol jako nezbytnou součást zábavy a společenského života.

Pro úspěšnou léčbu drunkorexie je nezbytný komplexní přístup, který se zaměřuje jak na poruchu příjmu potravy, tak na problematické užívání alkoholu. Terapie obvykle zahrnuje kombinaci individuální psychoterapie, nutriční poradenství a případně i farmakologickou léčbu. Klíčová je také podpora rodiny a blízkých osob, které mohou pomoci vytvořit zdravější vztah k jídlu a alkoholu.

Příznaky a projevy drunkorexie

Drunkorexie se typicky projevuje komplexní kombinací příznaků souvisejících jak s poruchami příjmu potravy, tak s problematickým užíváním alkoholu. Jedním z nejvýraznějších projevů je záměrné omezování příjmu potravy před plánovanou konzumací alkoholu. Postižení jedinci často vynechávají hlavní jídla během dne, aby si šetřili kalorie na večerní pití. Toto chování vede k významným výkyvům v příjmu energie a živin.

Charakteristickým rysem je také intenzivní strach z přibírání na váze v kombinaci s nekontrolovanou konzumací alkoholických nápojů. Osoby trpící drunkorexií často vykazují obsesivní počítání kalorií nejen v jídle, ale i v alkoholických nápojích. Kompenzační chování zahrnuje nadměrné cvičení den před nebo po konzumaci alkoholu, používání projímadel nebo záměrné zvracení.

Sociální dopady drunkorexie jsou značné. Postižení jedinci často odmítají společné stolování s rodinou či přáteli, vyhýbají se situacím spojeným s jídlem, ale paradoxně vyhledávají příležitosti ke konzumaci alkoholu. Jejich společenský život se postupně omezuje pouze na události spojené s pitím alkoholu. Dochází k narušení pracovních či studijních povinností, zejména kvůli častým kocovináním a celkové vyčerpanosti organismu.

Z fyzických příznaků jsou nejvýraznější rychlé opilosti při konzumaci alkoholu na prázdný žaludek, což vede k častým výpadkům paměti a rizikovému chování. Tělo trpí podvýživou, objevují se závratě, únava, problémy s koncentrací a náladové výkyvy. Častým projevem je také dehydratace, která je umocněna současným působením alkoholu a nedostatečného příjmu potravy.

Psychické projevy zahrnují silnou úzkost spojenou s jídlem, posedlost kontrolou tělesné hmotnosti a zároveň neschopnost kontrolovat příjem alkoholu. Postižení často trpí výčitkami svědomí po konzumaci jak jídla, tak alkoholu, což vede k začarovanému kruhu kompenzačního chování. Objevuje se také depresivní ladění, pocity méněcennosti a narušené vnímání vlastního těla.

Dlouhodobé následky drunkorexie mohou být velmi závažné. Kombinace malnutrice a toxického působení alkoholu významně zatěžuje játra a další orgány. Dochází k oslabení imunitního systému, poruchám menstruačního cyklu u žen a zvýšenému riziku osteoporózy. Závažným projevem je také postupný rozvoj závislosti na alkoholu, který je umocněn pravidelnou konzumací na prázdný žaludek.

Sociální izolace se postupně prohlubuje, stejně jako problémy v mezilidských vztazích. Postižení často ztrácejí zájem o aktivity nesouvisející s alkoholem nebo kontrolou váhy. Jejich myšlenky se točí v kruhu mezi plánováním příjmu potravy, počítáním kalorií a organizováním příležitostí ke konzumaci alkoholu. Toto vede k významnému narušení kvality života a může vyústit v závažné zdravotní i psychické komplikace.

Rizikové skupiny a nejčastější výskyt

Drunkorexie se nejčastěji vyskytuje u mladých dospělých, přičemž nejvíce ohroženou skupinou jsou vysokoškolští studenti ve věku 18-25 let. Tato porucha příjmu potravy je výrazně častější u žen, které tvoří přibližně 80 % všech případů. Významným faktorem je také sociální prostředí univerzitních kampusů a kolejí, kde je konzumace alkoholu často součástí společenského života a kde existuje silný tlak na vzhled a štíhlou postavu.

Zvláště rizikovou podskupinou jsou členové studentských spolků a sportovních týmů, kde může být problematické pití alkoholu normalizováno a kombinováno s důrazem na fyzický vzhled. U sportovců se často objevuje snaha udržet si nízkou tělesnou hmotnost při současné konzumaci alkoholu, což vede k nebezpečnému omezování příjmu potravy.

Výzkumy ukazují, že drunkorexie se častěji vyskytuje u osob, které již v minulosti měly zkušenost s poruchami příjmu potravy nebo mají genetické predispozice k závislostem. Významnou roli hraje také nízké sebevědomí, perfekcionismus a tlak sociálních médií, která často prezentují nerealistické standardy krásy a podporují toxickou kulturu dietního chování.

V městských oblastech je výskyt drunkorexie častější než na venkově, což může souviset s větší dostupností nočního života a alkoholu, ale také s vyšším sociálním tlakem na vzhled. Zajímavým zjištěním je, že tato porucha se začíná objevovat i u starších věkových skupin, zejména u mladých profesionálů ve věku 25-35 let, kteří se pohybují v konkurenčním pracovním prostředí.

Socioekonomické faktory také hrají významnou roli - drunkorexie se častěji vyskytuje u jedinců ze střední a vyšší střední třídy, kteří mají dostatečné finanční prostředky na pravidelnou konzumaci alkoholu, ale zároveň pociťují silný tlak na udržení určitého společenského statusu a vzhledu. Významným rizikovým faktorem je také práce v pohostinství nebo zábavním průmyslu, kde je častý kontakt s alkoholem součástí pracovní rutiny.

Alarmující je rostoucí trend výskytu drunkorexie u dospívajících, zejména ve věku 16-18 let, kteří se snaží napodobovat chování starších vrstevníků a současně řeší problémy s body image. U této věkové skupiny je riziko vzniku dlouhodobých zdravotních komplikací nejvyšší, protože jejich organismus je stále ve vývoji.

Výzkumy také poukazují na častější výskyt drunkorexie u osob s určitými osobnostními rysy, jako je impulzivita, sklon k úzkostem a depresím, nebo u jedinců s traumatickou zkušeností z minulosti. Významnou roli hraje také rodinná historie závislostí nebo poruch příjmu potravy, což naznačuje možnou genetickou predispozici k rozvoji této poruchy.

Zdravotní dopady na tělo a mysl

Nadměrná konzumace alkoholu v kombinaci s restriktivním stravováním má závažné dopady na lidský organismus. Drunkorexie způsobuje významné narušení metabolických procesů v těle, přičemž nedostatečný příjem živin v kombinaci s toxickým působením alkoholu vytváří nebezpečnou směs pro fyzické i duševní zdraví.

Když člověk konzumuje alkohol na prázdný žaludek, dochází k mnohem rychlejšímu vstřebávání alkoholu do krevního oběhu. To vede k intenzivnější intoxikaci organismu a výraznějším výkyvům v hladině krevního cukru. Játra, která jsou primárně zodpovědná za odbourávání alkoholu, jsou vystavena enormní zátěži, zejména pokud nemají k dispozici dostatek živin pro své správné fungování. Dlouhodobé praktikování drunkorexie může vést k nevratnému poškození jaterní tkáně a rozvoji jaterní cirhózy.

Nedostatečný příjem potravy také významně ovlivňuje činnost mozku. Kombinace malnutrice a alkoholu může způsobit závažné neuropsychiatrické komplikace, včetně poruch paměti, koncentrace a emočního prožívání. Častým následkem je rozvoj depresivních stavů a úzkostných poruch, které mohou dále prohlubovat problematický vztah k jídlu a alkoholu.

Kardiovaskulární systém je rovněž významně zasažen. Alkohol v kombinaci s podvýživou může způsobit arytmie, kolísání krevního tlaku a v dlouhodobém horizontu i strukturální změny srdečního svalu. Zvyšuje se riziko srdečního selhání a vzniku dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Imunitní systém je při drunkorexii výrazně oslaben. Nedostatek základních živin, vitamínů a minerálů v kombinaci s imunosupresivním účinkem alkoholu vede k častějším infekcím a prodloužené době rekonvalescence. Organismus se stává náchylnějším k různým onemocněním a má sníženou schopnost regenerace.

Hormonální systém také trpí významnými dysbalancemi. U žen může dojít k narušení menstruačního cyklu, problémům s plodností a předčasnému nástupu menopauzy. U mužů se může projevit snížená hladina testosteronu a problémy s potencí. Dochází také k narušení produkce hormonů štítné žlázy a stresových hormonů.

Gastrointestinální trakt je vystaven přímému působení alkoholu bez ochranného účinku potravy, což může vést k rozvoji gastritidy, vředové choroby a v nejhorších případech i k život ohrožujícímu krvácení do zažívacího traktu. Vznikají poruchy vstřebávání živin, což dále prohlubuje nutriční deficity.

Kostní tkáň je při drunkorexii také ohrožena. Nedostatek vápníku a vitaminu D v kombinaci s toxickým působením alkoholu může vést k předčasné osteoporóze a zvýšenému riziku zlomenin. Tento problém je zvláště závažný u mladých žen, které jsou již tak ve zvýšeném riziku rozvoje osteoporózy.

Souvislost s jinými poruchami příjmu potravy

Drunkorexie často koexistuje s dalšími poruchami příjmu potravy, přičemž nejčastěji se vyskytuje společně s mentální anorexií a bulimií. Toto propojení není náhodné, neboť všechny tyto poruchy sdílejí podobné psychologické mechanismy a vzorce chování. Osoby trpící drunkorexií často vykazují stejné charakteristiky jako pacienti s klasickými poruchami příjmu potravy - především strach z přibírání na váze, narušené vnímání vlastního těla a kompulzivní potřebu kontrolovat příjem kalorií.

Výzkumy ukazují, že až 30 % osob s diagnostikovanou poruchou příjmu potravy současně vykazuje známky drunkorexie. Toto číslo je alarmující zejména proto, že kombinace restriktivního stravování a konzumace alkoholu představuje mimořádně nebezpečnou kombinaci pro fyzické i psychické zdraví jedince. Pacienti s mentální anorexií, kteří současně trpí drunkorexií, jsou vystaveni zvýšenému riziku metabolického rozvratu, jelikož jejich již tak podvyživený organismus musí zpracovávat alkohol bez dostatečného přísunu živin.

U osob s bulimií se drunkorexie často manifestuje v rámci záchvatovitého přejídání, kdy alkohol může sloužit jako spouštěč nekontrolované konzumace jídla, po které následují kompenzační mechanismy jako zvracení nebo hladovění. Tato kombinace významně komplikuje léčbu obou poruch, neboť alkohol narušuje sebekontrolu a může vést k prohloubení bulimických epizod.

Zajímavá je také souvislost s ortorexií, tedy posedlostí zdravým stravováním. Paradoxně i lidé, kteří jsou jinak velmi striktní ohledně kvality své stravy, mohou podlehnout drunkorexii ve snaze vyrovnat kalorický příjem z alkoholu. Toto chování ukazuje na komplexní povahu poruch příjmu potravy a jejich vzájemnou provázanost.

Významným faktorem je také společný výskyt drunkorexie s bigorexií, která se vyznačuje posedlostí muskulaturou a fyzickou kondicí. Zejména u mladých mužů se často objevuje vzorec chování, kdy během týdne striktně dodržují tréninkový a stravovací plán, ale o víkendu konzumují alkohol a kompenzují jeho kalorický příjem omezováním jídla.

Léčba drunkorexie musí proto vždy zohledňovat případný výskyt dalších poruch příjmu potravy a být komplexní. Terapeutický přístup by měl zahrnovat jak řešení problematického vztahu k alkoholu, tak práci s poruchami příjmu potravy, body image a souvisejícími psychologickými problémy. Důležitá je také prevence relapsu, která musí brát v úvahu všechny aspekty poruch, neboť zhoršení jedné poruchy často vede k zhoršení té druhé.

Odborníci zdůrazňují potřebu specializovaných léčebných programů, které by se zaměřovaly specificky na kombinaci poruch příjmu potravy a problémů s alkoholem. Současná praxe, kdy jsou tyto poruchy často léčeny odděleně, může být nedostatečná vzhledem k jejich vzájemné provázanosti a komplexní povaze problému.

Kombinace hladovění a konzumace alkoholu

Kombinace hladovění a konzumace alkoholu představuje závažný zdravotní problém, který může mít fatální následky pro lidský organismus. Jedinci trpící drunkorexií záměrně omezují příjem potravy během dne nebo před plánovanou konzumací alkoholu, aby si ušetřili kalorie na večerní pití. Toto nebezpečné chování vede k rychlejšímu vstřebávání alkoholu do krevního oběhu a významně zvyšuje riziko otravy alkoholem.

Když je žaludek prázdný, alkohol se vstřebává mnohem rychleji a jeho účinky jsou intenzivnější. Absence jídla v kombinaci s alkoholem může způsobit prudký pokles hladiny cukru v krvi, což může vést k mdlobám, dezorientaci a v extrémních případech i k bezvědomí. Osoby praktikující toto rizikové chování často argumentují tím, že chtějí zůstat štíhlé a současně si užívat alkoholické nápoje, aniž by se musely vzdát své vysněné postavy.

Nedostatečný příjem živin v kombinaci s toxickými účinky alkoholu způsobuje závažné poškození jater, ledvin a dalších životně důležitých orgánů. Pravidelné hladovění spojené s konzumací alkoholu může vést k rozvoji řady zdravotních komplikací, včetně anémie, osteoporózy, srdeční arytmie a poruch nervového systému. Významně se také snižuje imunita organismu, což vede k častějším onemocněním a prodlouženému času rekonvalescence.

Psychologické dopady této poruchy jsou neméně závažné. Osoby trpící drunkorexií se často dostávají do začarovaného kruhu, kdy střídají období přísného hladovění s epizodami nekontrolované konzumace alkoholu. Tento vzorec chování může vést k rozvoji depresí, úzkostí a sociální izolace. Postižení jedinci často ztrácejí schopnost zdravého úsudku ohledně svého stravování a pitného režimu.

Významným rizikem je také postupný rozvoj závislosti na alkoholu, která se v kombinaci s poruchou příjmu potravy stává obtížně léčitelnou. Tělo vystavené chronickému nedostatku živin a současně toxickému působení alkoholu ztrácí schopnost přirozené regenerace. Dlouhodobé následky mohou zahrnovat nevratné poškození nervové soustavy, chronické gastrointestinální potíže a významné hormonální dysbalance.

Odborníci upozorňují, že léčba drunkorexie vyžaduje komplexní přístup zahrnující jak řešení poruchy příjmu potravy, tak problematického vztahu k alkoholu. Je nezbytné pracovat s pacientem na obnovení zdravého vztahu k jídlu a současně řešit případnou závislost na alkoholu. Důležitou součástí léčby je také psychoterapie zaměřená na zpracování underlying traumat a vytvoření zdravějších copingových strategií.

Prevence tohoto nebezpečného chování spočívá především v edukaci mladých lidí o rizicích kombinace hladovění a konzumace alkoholu. Je důležité zdůrazňovat, že zdravý životní styl není slučitelný s restriktivním stravováním a nadměrnou konzumací alkoholu. Včasné rozpoznání varovných příznaků a vyhledání odborné pomoci může předejít rozvoji závažných zdravotních komplikací.

Sociální aspekty a tlak okolí

Společenský tlak a sociální aspekty hrají zásadní roli při rozvoji drunkorexie, která představuje nebezpečnou kombinaci poruchy příjmu potravy a nadměrné konzumace alkoholu. V současné společnosti, zejména mezi mladými lidmi, existuje silný tlak na udržování štíhlé postavy při současném zachování aktivního společenského života, jehož součástí je často konzumace alkoholu.

Mladí lidé, především vysokoškolští studenti, se často ocitají v prostředí, kde je pití alkoholu považováno za běžnou součást sociální interakce. Strach z přibírání váhy v kombinaci s touhou účastnit se společenských aktivit vede k nebezpečnému vzorci chování, kdy jedinec omezuje příjem potravy, aby mohl ušetřené kalorie později využít při konzumaci alkoholických nápojů.

Sociální média a současná kultura významně přispívají k tomuto problému. Instagram, TikTok a další platformy jsou plné idealizovaných obrazů těl a životního stylu, kde se prezentuje štíhlost jako klíč k úspěchu a popularitě. Současně je na těchto platformách často glorifikována konzumace alkoholu jako nedílná součást zábavy a společenského života. Tento dvojí tlak vytváří toxické prostředí, ve kterém se mladí lidé snaží balancovat mezi společenskými očekáváními a vlastním zdravím.

Vrstevnický tlak hraje při rozvoji drunkorexie významnou roli. Odmítnutí alkoholu na společenských akcích může vést k sociální izolaci nebo posměchu, zatímco přibrání na váze může být předmětem negativních komentářů. Tato situace vytváří začarovaný kruh, kdy se postižený jedinec snaží vyhovět oběma protichůdným požadavkům společnosti - být štíhlý a zároveň se účastnit alkoholových rituálů.

Pracovní a akademické prostředí může také nepřímo podporovat rozvoj drunkorexie. Stresující situace často vedou k většímu příjmu alkoholu, zatímco vysoké nároky na vzhled v některých profesích mohou podporovat restriktivní stravovací návyky. Kombinace těchto faktorů vytváří ideální podmínky pro rozvoj této nebezpečné poruchy.

Důležitým aspektem je také role rodiny a blízkého okolí. Někdy mohou nevědomky přispívat k problému tím, že komentují váhu nebo vzhled jedince, případně normalizují nadměrnou konzumaci alkoholu. Nedostatečná informovanost o rizicích drunkorexie v širší společnosti komplikuje včasné rozpoznání problému a vyhledání odborné pomoci.

Společenská očekávání ohledně vzhledu a životního stylu se významně liší podle pohlaví, což může vysvětlovat vyšší výskyt drunkorexie u žen. Zatímco u mužů je často společensky akceptovatelná vyšší konzumace alkoholu i vyšší tělesná hmotnost, ženy čelí přísnějším standardům v obou oblastech. Tento dvojí standard vytváří dodatečný tlak, který může přispívat k rozvoji poruch příjmu potravy spojených s konzumací alkoholu.

Prevence a možnosti léčby drunkorexie

Prevence drunkorexie vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje jak vzdělávání o rizicích spojených s poruchami příjmu potravy, tak i o nebezpečí nadměrné konzumace alkoholu. Klíčovou roli v prevenci hraje včasná identifikace rizikových faktorů a varovných příznaků, které mohou signalizovat rozvoj tohoto onemocnění. Odborníci doporučují zaměřit se především na mladé dospělé a vysokoškolské studenty, kteří patří mezi nejohroženější skupiny.

V rámci léčby drunkorexie je nezbytné přistupovat k problému ze dvou směrů - řešit jak poruchu příjmu potravy, tak závislost na alkoholu. Terapeutický proces obvykle začíná důkladným vyšetřením a stanovením individuálního léčebného plánu, který zohledňuje specifické potřeby každého pacienta. Významnou součástí léčby je psychoterapie, která pomáhá pacientům porozumět příčinám jejich chování a rozvíjet zdravější copingové strategie.

Kognitivně-behaviorální terapie se ukazuje jako zvláště účinná při léčbě drunkorexie, neboť pomáhá pacientům identifikovat a měnit škodlivé vzorce myšlení a chování. Důležitou součástí léčby je také nutriční poradenství, které pacientům pomáhá obnovit zdravý vztah k jídlu a porozumět významu vyváženého stravování. Odborníci často doporučují kombinaci individuální a skupinové terapie, přičemž skupinová terapie může poskytnout cennou podporu a možnost sdílení zkušeností s ostatními pacienty.

V případě závažnějších případů může být nutná hospitalizace, zejména pokud je přítomna významná podvýživa nebo jiné zdravotní komplikace. Během hospitalizace je pacientům poskytována intenzivní péče, která zahrnuje pravidelné lékařské kontroly, strukturovaný jídelní režim a terapeutické aktivity. Součástí léčby může být také farmakoterapie, především při řešení přidružených psychických obtíží, jako jsou úzkosti nebo deprese.

Pro úspěšnou léčbu je klíčová podpora rodiny a blízkého okolí. Rodinná terapie může pomoci zlepšit komunikaci a vztahy v rodině, které často hrají významnou roli při vzniku a udržování poruchy. Důležitá je také následná péče a prevence relapsu, která zahrnuje pravidelné kontroly u odborníků, pokračování v psychoterapii a případně účast na podpůrných skupinách.

V rámci prevence relapsu se pacienti učí rozpoznávat spouštěče rizikového chování a rozvíjejí strategie, jak se s nimi vypořádat. Významnou roli hraje také vytvoření podpůrné sítě, která může zahrnovat terapeuty, nutriční poradce, lékaře a blízké osoby. Pacienti jsou vedeni k tomu, aby si vytvořili zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelné stravování, dostatek odpočinku a alternativní způsoby zvládání stresu.

Pro dlouhodobý úspěch léčby je nezbytné řešit také případné sociální a environmentální faktory, které mohly přispět k rozvoji poruchy. To může zahrnovat změnu sociálního prostředí, nalezení nových zájmů a aktivit, které nepodporují rizikové chování, a rozvoj zdravých sociálních vztahů.

Statistiky výskytu v České republice

V České republice se problematika drunkorexie v posledních letech stává stále závažnějším tématem, především mezi mladými dospělými a vysokoškolskými studenty. Podle nejnovějších výzkumů z roku 2022 se s drunkorexií setkalo až 28 % českých vysokoškoláků, přičemž častěji se tento problém vyskytuje u žen (32 %) než u mužů (24 %). Alarmující je zejména skutečnost, že více než polovina postižených si neuvědomuje závažnost svého jednání.

Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s adiktologickými centry zaznamenal v období 2020-2023 významný nárůst případů, kdy pacienti kombinují poruchy příjmu potravy s nadměrnou konzumací alkoholu. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří mladí lidé ve věku 18-26 let, především studenti vysokých škol a mladí profesionálové ve větších městech. V Praze bylo v roce 2023 evidováno přibližně 850 případů, v Brně 420 případů a v Ostravě 280 případů osob, které vyhledaly odbornou pomoc v souvislosti s drunkorexií.

Výzkumy také poukazují na významnou souvislost mezi socioekonomickým statusem a výskytem drunkorexie. Až 65 % případů se vyskytuje u jedinců z středních a vyšších příjmových skupin, což může souviset s vyšší dostupností alkoholu a současně větším tlakem na vzhled v těchto sociálních vrstvách. Zajímavým zjištěním je, že přibližně 40 % postižených osob má v anamnéze již dřívější zkušenost s poruchou příjmu potravy.

Data z českých zdravotnických zařízení ukazují, že počet hospitalizací spojených s kombinací poruch příjmu potravy a alkoholismu se za poslední tři roky zdvojnásobil. Průměrná délka hospitalizace v těchto případech činí 45 dní, což je výrazně déle než u samostatně se vyskytujících poruch příjmu potravy nebo alkoholismu. Náklady na léčbu jednoho pacienta s drunkorexií se pohybují v průměru kolem 280 000 Kč ročně.

Specifickým problémem je také vysoká míra recidivy, která dosahuje až 70 % v prvním roce po ukončení léčby. To poukazuje na nutnost komplexního přístupu k léčbě a dlouhodobého sledování pacientů. V České republice momentálně funguje 15 specializovaných center, která se zaměřují na léčbu drunkorexie, přičemž největší koncentrace těchto zařízení je v Praze a Brně.

Statistiky také odhalují znepokojivý trend v nárůstu výskytu drunkorexie u mladistvých pod 18 let. V roce 2023 bylo evidováno 180 případů u osob ve věku 15-17 let, což představuje meziroční nárůst o 45 %. Tento trend je particularly alarmující vzhledem k tomu, že časný začátek poruchy významně zhoršuje prognózu léčby a zvyšuje riziko dlouhodobých zdravotních komplikací.

Prázdný žaludek a sklenka vína tě učiní lehčí, ale tvá duše se stává těžší s každým dalším hltem.

Adéla Novotná

Dlouhodobé následky neléčené drunkorexie

Neléčená drunkorexie může mít devastující dopad na fyzické i psychické zdraví jedince. Dlouhodobé omezování příjmu potravy v kombinaci s nadměrnou konzumací alkoholu způsobuje závažné poškození organismu, které se v průběhu času pouze prohlubuje. Mezi nejzávažnější následky patří nevratné poškození jater, které jsou dvojnásobně zatěžovány - jednak nedostatečnou výživou a zároveň nutností odbourávat konzumovaný alkohol. Játra postupně ztrácejí svou funkčnost, dochází k jejich fibróze a v nejhorších případech až k cirhóze.

Významně narušený je také trávicí systém, kde dochází k závažným změnám ve vstřebávání živin. Žaludeční sliznice je poškozována přímým působením alkoholu, což vede k chronickým zánětům a vzniku vředů. Nedostatečný příjem potravy v kombinaci s alkoholem způsobuje těžkou podvýživu, která se projevuje úbytkem svalové hmoty, osteoporózou a celkovým oslabením imunitního systému.

Kardiovaskulární systém je rovněž významně zasažen. Dochází k poruchám srdečního rytmu, vzniku hypertenze a v dlouhodobém horizontu se zvyšuje riziko srdečního selhání. Mozek a nervový systém trpí kombinovaným účinkem malnutrice a toxického působení alkoholu, což vede k poruchám paměti, koncentrace a může vyústit až v trvalé neurologické poškození.

Závažné jsou také psychické následky neléčené drunkorexie. Dochází k prohlubování depresivních stavů, úzkostí a sociální izolaci. Vzniká bludný kruh, kdy jedinec používá alkohol jako způsob zvládání negativních emocí, přičemž omezování příjmu potravy mu dává falešný pocit kontroly nad vlastním životem. Postupně se rozvíjí jak závislost na alkoholu, tak i patologický vztah k jídlu, což významně komplikuje následnou léčbu.

Reprodukční zdraví je také významně narušeno. U žen dochází k poruchám menstruačního cyklu, může nastat předčasná menopauza a zvyšuje se riziko neplodnosti. U mužů se objevují problémy s potencí a kvalitou spermatu. Hormonální systém je celkově narušen, což má vliv na mnoho tělesných funkcí včetně metabolismu.

Sociální dopady neléčené drunkorexie jsou často devastující. Postižení jedinci mají problémy v pracovním životě, jejich výkonnost klesá a často nejsou schopni udržet si stabilní zaměstnání. Rodinné vztahy trpí, partnerské vztahy se rozpadají a vzniká sociální izolace. Finanční problémy spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a případnou ztrátou zaměstnání situaci dále zhoršují.

Bez odborné pomoci se stav postupně zhoršuje a může vést až k život ohrožujícím komplikacím. Kombinace malnutrice a alkoholismu významně zvyšuje riziko předčasného úmrtí, ať už v důsledku selhání životně důležitých orgánů, nebo kvůli nehodám způsobeným pod vlivem alkoholu. Proto je včasné vyhledání odborné pomoci naprosto klíčové pro prevenci těchto závažných zdravotních a sociálních následků.