Koncesionářské poplatky 2024: Co se mění a kolik zaplatíte

Nová výše poplatků od ledna 2024

Od ledna 2024 dochází k významné změně ve výši koncesionářských poplatků v České republice. Měsíční poplatek za televizní vysílání se zvyšuje ze současných 135 Kč na 160 Kč, zatímco rozhlasový poplatek vzroste ze stávajících 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Tato úprava přichází po dlouhých 15 letech, během kterých zůstávala výše poplatků neměnná, a to i přes významný nárůst nákladů na výrobu a vysílání programů.

Domácnosti, které platí oba poplatky současně, tedy za rozhlas i televizi, budou nově hradit celkem 215 Kč měsíčně, což představuje navýšení o 35 Kč oproti dosavadnímu stavu. Pro právnické osoby a podnikatele se systém výpočtu poplatků nemění, nadále se odvíjí od počtu přijímačů v jejich vlastnictví. Důležité je zmínit, že i při této úpravě zůstávají zachovány všechny dosavadní úlevy a osvobození od placení koncesionářských poplatků pro určité skupiny obyvatel.

Změna výše poplatků byla schválena v rámci novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která reaguje na dlouhodobou ekonomickou situaci veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas argumentovaly, že bez navýšení poplatků by musely výrazně omezit svou činnost, včetně původní tvorby, zpravodajství a kulturních pořadů. Nová legislativa také upravuje definici rozhlasového a televizního přijímače, která nově zahrnuje i zařízení umožňující příjem vysílání prostřednictvím internetu.

Pro koncesionáře je důležité vědět, že není nutné podnikat žádné aktivní kroky - změna výše poplatků proběhne automaticky. U plateb prostřednictvím SIPO se částka upraví sama, stejně tak u přímých plateb z účtu. Pouze ti, kteří platí poplatky převodem nebo složenkou, musí od ledna 2024 upravit zasílanou částku. Nedodržení nové výše poplatku může vést k vzniku nedoplatku, který by následně musel být doplacen.

Navýšení poplatků má zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií v následujících letech. Získané prostředky budou využity především na modernizaci technického vybavení, digitalizaci archivů, výrobu původních pořadů a zachování kvalitního zpravodajství. Část financí půjde také na rozvoj regionálního vysílání a podporu kulturních projektů. Veřejnoprávní média se zavázala k transparentnímu využití dodatečných příjmů a pravidelnému informování veřejnosti o jejich čerpání.

I přes toto navýšení zůstávají české koncesionářské poplatky v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni. Například v sousedním Německu či Rakousku jsou tyto poplatky několikanásobně vyšší. Změna by měla zajistit stabilní fungování veřejnoprávních médií minimálně do roku 2029, kdy se předpokládá další přehodnocení výše poplatků v závislosti na ekonomické situaci a technologickém vývoji.

Kdo musí platit koncesionářské poplatky

Koncesionářské poplatky musí platit každá domácnost, která vlastní zařízení umožňující příjem televizního nebo rozhlasového vysílání. Od roku 2024 došlo k významné změně, kdy se poplatky nově vztahují i na domácnosti, které přijímají vysílání prostřednictvím počítačů, tabletů či chytrých telefonů. Není tedy rozhodující, zda máte klasický televizor nebo rádio - pokud máte možnost sledovat či poslouchat veřejnoprávní média přes jakékoliv zařízení, vzniká vám povinnost platit koncesionářské poplatky.

Důležité je zmínit, že v jedné domácnosti se platí pouze jeden poplatek za televizi a jeden za rozhlas, bez ohledu na počet přijímačů. Od 1. ledna 2024 činí měsíční televizní poplatek 135 Kč a rozhlasový poplatek 55 Kč. Podnikatelé a právnické osoby musí platit poplatky za každé zařízení, které používají v rámci své podnikatelské činnosti.

Existují však určité skupiny osob, které jsou od placení poplatků osvobozeny. Jedná se především o osoby s úplnou nebo praktickou slepotou, osoby s oboustrannou hluchotou, a také příjemce příspěvku na péči ve stupni II, III nebo IV. Osvobození se vztahuje i na osoby s nízkými příjmy, konkrétně na ty, jejichž příjem nedosahuje 2,15násobku životního minima. Důležité je, že o osvobození je nutné písemně požádat a doložit příslušné dokumenty.

Novinkou pro rok 2024 je také zpřísnění kontroly placení poplatků. Česká televize a Český rozhlas mají nyní lepší možnosti ověřovat, kdo má povinnost poplatky platit. Využívají k tomu data od poskytovatelů internetového připojení a dalších služeb. Pokud někdo poplatky neplatí, ačkoli by měl, může mu být vyměřeno dlužné poplatné až tři roky zpětně, včetně penále.

Speciální kategorií jsou také rekreační objekty, kde platí povinnost hradit poplatky pouze v případě, že je objekt vybaven funkčním přijímačem a je pravidelně využíván. U firemních vozidel s zabudovaným rádiem vzniká povinnost platit rozhlasový poplatek za každé takové vozidlo. Výjimku tvoří vozidla určená k prodeji v autosalonech.

Pro domácnosti s více generacemi žijícími pod jednou střechou je důležité vědět, že se stále jedná o jednu domácnost, a proto platí pouze jeden poplatek. Stejné pravidlo platí i pro studentské koleje a ubytovny, kde každý pokoj představuje samostatnou domácnost. V případě pronájmu bytu je za platbu koncesionářských poplatků zodpovědný nájemce, nikoli majitel nemovitosti, pokud není dohodnuto jinak.

Způsoby platby rozhlasových a televizních poplatků

Rozhlasové a televizní poplatky lze v roce 2024 hradit několika různými způsoby, přičemž každý poplatník si může vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Nejčastějším způsobem je bezhotovostní platba převodem z bankovního účtu. Při této metodě je nutné správně uvést variabilní symbol, který je přidělen každému poplatníkovi. Tento způsob je oblíbený především díky své jednoduchosti a možnosti nastavení trvalého příkazu, díky kterému se platby provádějí automaticky.

Měsíční platba za rozhlasový poplatek činí 45 Kč a za televizní poplatek 135 Kč, přičemž je možné platit i čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Při platbě na delší období je důležité vypočítat správnou částku vynásobením měsíční sazby počtem měsíců. Česká pošta nadále umožňuje platbu prostřednictvím SIPO (Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva), což je tradiční způsob úhrady zejména pro starší generaci. K založení SIPO je potřeba navštívit pobočku České pošty s občanským průkazem a spojovacím číslem SIPO.

Další možností je přímá platba na přepážkách České pošty, kde lze poplatky uhradit v hotovosti nebo platební kartou. Tento způsob je vhodný především pro ty, kteří preferují osobní kontakt nebo nemají přístup k internetovému bankovnictví. Je však třeba počítat s manipulačním poplatkem, který si Česká pošta účtuje.

Pro moderní uživatele je k dispozici online platební portál České televize a Českého rozhlasu, kde lze poplatky uhradit platební kartou. Tento systém nabízí přehledné uživatelské rozhraní a možnost správy všech plateb na jednom místě. Poplatníci zde mohou také kontrolovat historii svých plateb a aktualizovat kontaktní údaje.

V případě právnických osob a podnikatelů je možné využít hromadnou platbu za více přijímačů najednou. Výše poplatku se v takovém případě násobí počtem evidovaných přijímačů. Pro tyto subjekty je nejvhodnější využít bezhotovostní převod nebo nastavit trvalý příkaz k úhradě.

Při změně způsobu platby je nutné tuto skutečnost nahlásit provozovateli vysílání, aby nedošlo k evidenci dlužných částek. Změnu lze provést písemně, telefonicky nebo prostřednictvím online formuláře na webových stránkách České televize či Českého rozhlasu. V případě stěhování nebo jiných změn je také důležité aktualizovat doručovací adresu a kontaktní údaje.

Pokud dojde k prodlení s platbou, provozovatel vysílání nejprve zašle upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky. Je proto důležité reagovat na případné upomínky včas a vyřešit vzniklou situaci, aby se předešlo případnému vymáhání dlužné částky právní cestou, které by mohlo vést k dalším nákladům pro poplatníka.

Koncesionářské poplatky jsou nezbytnou součástí veřejnoprávního vysílání, které slouží jako zdroj nezávislých informací a kvalitního obsahu pro všechny občany naší země

Radmila Kleslová

Osvobození od placení koncesionářských poplatků

Od placení koncesionářských poplatků jsou v České republice osvobozeny určité skupiny obyvatel, přičemž tato pravidla zůstávají platná i pro rok 2024. Základní osvobození se vztahuje na osoby s nízkými příjmy, konkrétně na ty, jejichž příjem nepřesahuje 2,15násobek životního minima. Toto osvobození musí být řádně doloženo příslušnými dokumenty prokazujícími výši příjmu.

Další významnou skupinou osvobozenou od koncesionářských poplatků jsou osoby se zdravotním postižením. Jedná se zejména o držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, kteří jsou automaticky osvobozeni od povinnosti platit koncesionářské poplatky. Pro uplatnění osvobození je nutné předložit platný průkaz ZTP či ZTP/P České televizi a Českému rozhlasu.

V případě domácností, kde žijí osoby pobírající příspěvek na péči ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupních III a IV (těžká a úplná závislost), se rovněž uplatňuje osvobození od koncesionářských poplatků. Toto osvobození se vztahuje na celou domácnost, nikoliv pouze na osobu pobírající příspěvek.

Důležitou informací pro rok 2024 je také osvobození pro osoby žijící v domácnosti s člověkem, který je držitelem příspěvku na mobilitu. Tento příspěvek je poskytován osobám se zdravotním postižením starším jednoho roku, které se pravidelně dopravují nebo jsou dopravovány.

Specifickou kategorií jsou také osoby neslyšící a nevidomé. Tyto osoby jsou osvobozeny od koncesionářských poplatků automaticky, musí však své postižení doložit příslušným lékařským potvrzením nebo průkazem ZTP/P s uvedením typu postižení.

Pro seniory nad 75 let žijící samostatně a pobírající starobní důchod jako jediný zdroj příjmu platí zvláštní podmínky. Pokud jejich příjem nepřesahuje stanovený limit, mohou být rovněž osvobozeni od placení koncesionářských poplatků. Je však nutné podat žádost o osvobození a doložit potřebné dokumenty.

Osoby pobývající v zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem, jsou také osvobozeny od povinnosti platit koncesionářské poplatky. Toto osvobození se vztahuje na televizní a rozhlasové přijímače umístěné v jejich pokojích.

Pro uplatnění osvobození je ve všech případech nutné podat žádost příslušným institucím - České televizi a Českému rozhlasu. Žádost musí být podložena relevantními doklady, které prokazují nárok na osvobození. Je důležité pamatovat na to, že osvobození není automatické a je třeba o něj aktivně požádat. V případě změny okolností, které vedly k osvobození, je poplatník povinen tuto skutečnost nahlásit do 15 dnů od změny.

Kontrola plateb a sankce za neplacení

Česká televize a Český rozhlas pravidelně provádějí kontroly plateb koncesionářských poplatků, přičemž v roce 2024 se tyto kontroly ještě zpřísnily. Kontrolní mechanismy jsou založeny především na křížovém porovnávání databází odběratelů elektrické energie s evidencí platících koncesionářů. Tento systém umožňuje efektivně odhalit domácnosti a firmy, které své povinnosti neplní.

V případě zjištění neplacení poplatků může být dlužník nejprve písemně upozorněn na nesrovnalosti. Pokud na tuto výzvu nereaguje nebo se prokáže úmyslné vyhýbání se poplatkům, následují přísnější sankce. Dlužníkovi může být vyměřena pokuta až do výše 10 000 Kč, přičemž tato částka nezahrnuje povinnost doplatit dlužné poplatky zpětně.

Zpětné doměření poplatků se může vztahovat až na tři roky nazpět, což při současné výši poplatků může představovat významnou finanční zátěž. Od roku 2024 navíc platí přísnější pravidla pro vymáhání dlužných částek, včetně možnosti postoupení pohledávky specializovaným inkasním společnostem.

Kontrolní oddělení České televize a Českého rozhlasu disponují sofistikovanými nástroji pro odhalování neplatičů. Využívají nejen data z registru obyvatel a firem, ale také informace od distributorů elektrické energie. V případě právnických osob se kontroluje i počet zaměstnanců a provozoven, aby bylo zajištěno správné vyměření poplatků podle skutečného stavu.

Důležitou součástí kontrolního systému je také pravidelná aktualizace databáze poplatníků. Koncesionáři jsou povinni hlásit veškeré změny, které mohou mít vliv na výši nebo povinnost platby poplatků. Nedodržení této ohlašovací povinnosti může být samostatně sankcionováno.

V případě zjištění dluhu je možné požádat o splátkový kalendář, který musí být schválen příslušnou institucí. Tento vstřícný krok má pomoci dlužníkům vyrovnat své závazky bez nutnosti jednorázové úhrady vysoké částky. Podmínkou schválení splátkového kalendáře je však prokázání dobré vůle a schopnosti splátky pravidelně hradit.

Sankční systém zahrnuje také možnost právního vymáhání dlužných částek prostřednictvím soudu. V takovém případě se k dlužné částce připočítávají také náklady na právní zastoupení a soudní poplatky, což může původní dluh významně navýšit. Proto je vždy výhodnější řešit případné nesrovnalosti v platbách koncesionářských poplatků včas a proaktivně komunikovat s příslušnými institucemi.

Preventivním opatřením proti vzniku dluhů je možnost nastavení trvalého příkazu k úhradě poplatků nebo využití SIPO. Tyto způsoby platby minimalizují riziko opomenutí a následných sankcí. V roce 2024 je také možné využít online platební portál, který umožňuje jednoduché sledování historie plateb a případných nedoplatků.

Změny v registraci poplatníků

Od ledna 2024 dochází k významným změnám v systému registrace poplatníků koncesionářských poplatků. Nově se ruší povinnost aktivní registrace pro domácnosti, které jsou již evidovány jako odběratelé elektrické energie. Tento krok má za cíl zjednodušit celý proces a snížit administrativní zátěž pro občany. Česká televize a Český rozhlas budou automaticky přebírat údaje od dodavatelů elektrické energie, což znamená, že většina domácností nebude muset podnikat žádné dodatečné kroky.

Důležitou změnou je také zavedení jednotné databáze poplatníků, kterou budou společně spravovat Česká televize a Český rozhlas. Tato databáze bude pravidelně aktualizována a synchronizována s registry dodavatelů elektrické energie. V případě změny bydliště nebo jiných kontaktních údajů již nebude nutné tyto změny hlásit samostatně poskytovatelům veřejnoprávního vysílání, protože aktualizace proběhne automaticky prostřednictvím evidence elektřiny.

Právnické osoby a podnikatelé však musí i nadále aktivně plnit svou registrační povinnost. Pro ně platí povinnost registrovat každé přijímací zařízení, které používají v rámci své podnikatelské činnosti. Nově mohou využít elektronický portál, který významně zjednoduší proces registrace a následné správy jejich účtu. Prostřednictvím portálu budou moci také sledovat historii plateb a spravovat své kontaktní údaje.

Systém také zavádí nový způsob ověřování oprávněnosti osvobození od koncesionářských poplatků. Osoby, které mají nárok na osvobození (například držitelé průkazu ZTP/P nebo osoby s nízkými příjmy), budou muset tuto skutečnost doložit pouze jednou, přičemž následné ověřování bude probíhat automaticky prostřednictvím propojených státních registrů.

V rámci přechodného období, které potrvá do konce června 2024, budou postupně převáděni všichni stávající poplatníci do nového systému. Během této doby není nutné podnikat žádné kroky, pokud jsou vaše údaje v současném systému správné. Česká televize a Český rozhlas budou aktivně informovat ty poplatníky, u kterých bude potřeba doplnit nebo ověřit některé údaje.

Nový systém také zavádí modernější způsoby komunikace s poplatníky. Preferovanou formou komunikace se stává elektronická pošta, přičemž poplatníci mohou využívat novou mobilní aplikaci pro správu svého účtu a plateb. Tato aplikace umožní například nastavení automatických plateb, zobrazení historie plateb nebo rychlou komunikaci s podporou. Pro ty, kteří preferují tradiční způsoby komunikace, zůstává zachována možnost osobního či telefonického kontaktu.

Využití vybraných peněz z poplatků

Vybrané koncesionářské poplatky představují pro Českou televizi a Český rozhlas zásadní zdroj příjmů, který je využíván k zajištění kvalitního vysílání a tvorby programového obsahu. V roce 2024 se očekává, že vybrané prostředky budou primárně směřovat do několika klíčových oblastí. Významná část financí putuje do výroby původních českých pořadů, dokumentů a seriálů, které jsou důležitou součástí kulturního dědictví naší země. Česká televize investuje značné prostředky do vlastní dramatické tvorby, přičemž jeden díl původního seriálu může stát i několik milionů korun.

Nemalá část vybraných poplatků je určena na technologickou modernizaci vysílací infrastruktury. V současné době probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2 a modernizace studiové techniky, což vyžaduje značné finanční investice. Veřejnoprávní média musí držet krok s rychlým vývojem technologií, aby mohla divákům a posluchačům poskytovat kvalitní služby odpovídající současným standardům.

Další významnou položkou je zpravodajství a publicistika. Česká televize i Český rozhlas provozují rozsáhlou síť zahraničních zpravodajů a regionálních redakcí, které přinášejí aktuální informace z domova i ze světa. Tato síť je finančně náročná, ale nezbytná pro zajištění objektivního a komplexního zpravodajství. V roce 2024 se počítá s posílením regionálního zpravodajství a rozšířením počtu zpravodajských relací.

Část vybraných prostředků směřuje také do oblasti sportu, kde veřejnoprávní média zajišťují přenosy významných sportovních událostí. Nákup vysílacích práv představuje významnou položku rozpočtu, stejně jako technické zajištění přenosů. V roce 2024 budou mimořádné výdaje spojené s vysíláním letních olympijských her v Paříži, které jsou pro diváky významnou událostí.

Důležitou oblastí je také tvorba vzdělávacích pořadů a programů pro děti a mládež. Veřejnoprávní média mají zákonnou povinnost vytvářet vzdělávací obsah, který pomáhá rozvíjet znalosti a dovednosti mladé generace. Tyto pořady jsou často nákladné na výrobu, ale jejich společenský přínos je nezpochybnitelný.

Část koncesionářských poplatků je využívána na digitalizaci archivů a zpřístupnění historických materiálů veřejnosti. Tento proces je časově i finančně náročný, ale umožňuje zachovat cenné kulturní dědictví pro budoucí generace. Archivy České televize a Českého rozhlasu obsahují unikátní záznamy mapující důležité události naší historie.

V neposlední řadě jsou prostředky z koncesionářských poplatků využívány na provoz a údržbu rozsáhlé sítě vysílačů a přenašečů, které zajišťují pokrytí signálem na celém území České republiky. Tato infrastruktura vyžaduje pravidelné investice do údržby a modernizace, aby bylo zajištěno kvalitní vysílání pro všechny občany.

Srovnání s koncesionářskými poplatky v zahraničí

V evropském kontextu patří české koncesionářské poplatky mezi ty nižší, přestože jejich výše se v roce 2024 zvýšila. Měsíční poplatek 135 Kč za televizní vysílání a 55 Kč za rozhlasové vysílání představuje v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dostupnou částku. Například v sousedním Rakousku platí obyvatelé v přepočtu přibližně 600 Kč měsíčně za kombinovaný poplatek za televizi a rozhlas. Ve Švýcarsku dosahují koncesionářské poplatky dokonce ještě vyšších částek, kde domácnosti hradí v přepočtu kolem 1000 Kč měsíčně.

Německý systém koncesionářských poplatků je založen na jednotném poplatku za domácnost, který činí v přepočtu asi 500 Kč měsíčně. Tento model je zajímavý tím, že nezáleží na počtu přijímačů v domácnosti, ale platí se jednotná částka za obytnou jednotku. Ve Francii došlo v nedávné době k významné změně, když byly koncesionářské poplatky zcela zrušeny a financování veřejnoprávních médií bylo převedeno do státního rozpočtu.

Severské země tradičně udržují vyšší úroveň poplatků, což se odráží v kvalitě jejich veřejnoprávního vysílání. Ve Švédsku například došlo k reformě systému, kdy se poplatek vypočítává podle příjmu domácnosti, což představuje progresivnější přístup k financování veřejnoprávních médií. Dánsko má jeden z nejdražších systémů v Evropě, kde roční poplatek dosahuje v přepočtu téměř 8000 Kč.

V kontextu východní Evropy jsou české poplatky srovnatelné například s Polskem, kde však probíhá diskuze o reformě systému financování. Slovensko má podobný systém jako Česká republika, ale s mírně nižšími sazbami. Zajímavostí je, že některé východoevropské země, jako například Maďarsko, zcela upustily od koncesionářských poplatků a přešly na přímé státní financování.

Británie představuje specifický případ s BBC, která je financována prostřednictvím televizní licence. Tento systém je považován za jeden z nejefektivnějších v Evropě, přestože výše poplatku je významně vyšší než v České republice. Britský model často slouží jako vzor pro ostatní země, zejména díky své transparentnosti a efektivitě využití vybraných prostředků.

Při pohledu na způsob vybírání poplatků je česká praxe poměrně standardní. Většina evropských zemí využívá podobný systém evidence přijímačů a kontroly plateb. Některé země však experimentují s modernějšími přístupy, například s automatickým strháváním poplatků z daňového přiznání nebo s propojením platby s účtem za elektřinu. Tyto inovativní přístupy by mohly být inspirací i pro případnou budoucí reformu českého systému koncesionářských poplatků.

Plánované změny v systému výběru poplatků

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o České televizi a Českém rozhlasu dochází k významným změnám v systému výběru koncesionářských poplatků. Od července 2024 se očekává navýšení televizního poplatku na 160 Kč měsíčně a rozhlasového poplatku na 55 Kč měsíčně. Tato úprava přichází po dlouhém období stagnace poplatků, kdy televizní poplatek zůstával na částce 135 Kč od roku 2008 a rozhlasový na 45 Kč od roku 2005.

Koncesionářské poplatky	2023	2024
Televizní poplatek měsíčně	135 Kč	160 Kč
Rozhlasový poplatek měsíčně	45 Kč	55 Kč
Televizní poplatek ročně	1620 Kč	1920 Kč
Rozhlasový poplatek ročně	540 Kč	660 Kč

Zásadní změnou v systému je plánované propojení databází koncesionářů s registry odběratelů elektřiny. Tento krok má zamezit dlouhodobému problému s neplatiči a zajistit spravedlivější výběr poplatků. Ministerstvo kultury odhaduje, že v současnosti může být až 200 000 domácností, které poplatky neplatí, přestože by měly. Nový systém by měl automaticky identifikovat domácnosti s elektroměrem a porovnávat je s databází platících koncesionářů.

Další významnou změnou je úprava definice předmětu poplatku. Nově se bude vztahovat i na zařízení umožňující příjem vysílání prostřednictvím internetu, což reflektuje současné trendy v konzumaci médií. Povinnost platit tak vznikne i osobám, které sledují vysílání výhradně na počítačích, tabletech či chytrých telefonech. Výjimku budou mít pouze ti, kteří prokážou, že nemají žádné zařízení umožňující příjem vysílání.

Systém osvobození od poplatků dozná také několika změn. Zachováno zůstane osvobození pro osoby s nízkými příjmy, zdravotně postižené a některé další skupiny obyvatel. Nově se však zpřísní podmínky pro získání výjimky a bude nutné pravidelně dokládat trvání důvodů pro osvobození. Právnické osoby budou nově platit poplatky podle počtu zaměstnanců, nikoliv podle počtu přijímačů, což má zjednodušit administrativu a zamezit obcházení povinnosti.

Pro efektivnější výběr poplatků se zavádí také nový systém upomínek a sankcí. Dlužníkům bude nejprve zaslána upomínka s možností doplacení dlužné částky bez sankce. Pokud nedojde k úhradě, může být uložena pokuta až do výše 10 000 Kč. Česká televize a Český rozhlas získají také lepší nástroje pro vymáhání dlužných částek, včetně možnosti přístupu k některým údajům z veřejných registrů.

Změny mají přinést veřejnoprávním médiím dodatečné prostředky pro rozvoj digitálních služeb, tvorbu kvalitního obsahu a modernizaci technického vybavení. Očekává se, že díky efektivnějšímu výběru poplatků a jejich navýšení získají média ročně o několik miliard korun více, což jim umožní lépe plnit jejich veřejnoprávní poslání a konkurovat komerčním médiím v digitálním prostředí.

Důvody navýšení koncesionářských poplatků 2024

Navýšení koncesionářských poplatků v roce 2024 je výsledkem dlouhodobého ekonomického vývoje a potřeby modernizace veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas čelí významným finančním výzvám, které jsou způsobeny především inflací a rostoucími náklady na provoz. Současná výše poplatků, která nebyla upravována od roku 2008 v případě České televize a od roku 2005 u Českého rozhlasu, již nedostačuje k pokrytí základních provozních nákladů a investic do technologického rozvoje.

Významným faktorem je také skutečnost, že kupní síla současných poplatků výrazně poklesla. Za posledních patnáct let se jejich reálná hodnota snížila o více než 40 procent, což představuje významný propad v příjmech veřejnoprávních médií. Tato situace nutně vedla k omezování investic do nové tvorby, technologického vybavení a dalšího rozvoje služeb pro diváky a posluchače.

Důležitým aspektem je také digitalizace vysílání a nutnost investovat do nových technologií. Veřejnoprávní média musí držet krok s rychlým technologickým vývojem, což zahrnuje investice do streamovacích platforem, mobilních aplikací a moderních vysílacích technologií. Tyto investice jsou nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti a poskytování kvalitního obsahu v digitální době.

Dalším významným důvodem pro navýšení poplatků je rostoucí cena výroby původního obsahu. Náklady na produkci kvalitních pořadů, dokumentů, zpravodajství a kulturních programů se neustále zvyšují. Veřejnoprávní média musí konkurovat komerčním stanicím v oblasti získávání talentů, technického vybavení a produkčních možností, což při současném financování představuje značnou výzvu.

Nezanedbatelným faktorem je také role veřejnoprávních médií v oblasti zpravodajství a vzdělávání. V době dezinformací a fake news je důležité zajistit stabilní financování nezávislé žurnalistiky a kvalitního zpravodajství. Navýšení poplatků má pomoci udržet vysokou úroveň investigativní žurnalistiky a nezávislého zpravodajství, které jsou klíčové pro demokratickou společnost.

Ekonomické analýzy ukazují, že bez navýšení koncesionářských poplatků by veřejnoprávní média musela výrazně omezit svou činnost, což by mělo negativní dopad na kvalitu vysílání a rozsah poskytovaných služeb. Nová výše poplatků má zajistit stabilní financování na další období a umožnit médií realizovat potřebné investice do modernizace a rozvoje. Zároveň je třeba zdůraznit, že i po navýšení zůstávají české koncesionářské poplatky v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni.

Navýšení poplatků je tedy komplexním řešením, které reaguje na současnou ekonomickou realitu a měnící se mediální prostředí. Má zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejnoprávního vysílání a jeho schopnost plnit své zákonné povinnosti v oblasti informování, vzdělávání a kultury.